10.-13.8.2007 - Beskydy
Na prodloužený víkend do Beskyd se vydáváme v pátek ihned z práce, abychom do Dolní Lomné dorazili co nejdříve, ubytovali se v domluveném penzionu a šli se "poprat" o slušná místa na koncert Jarka Nohavici. Nakonec se nám vše zdařilo výborně, a tak chvilku po sedmé hodně již pohodlně sedíme ve třetí řadě amfiteátru v Dolní Lomné a trpělivě čekáme na začátek jednoho ze dvou letošních Jarkových koncertů. Dočkáme se již půl hodinky pře plánovaným začátkem, neboť Jarek se rozhodl dělat předskokana sám sobě a přišel přeplněnému hledišti zahrát písničky z dob kdy s kytarou začínal. Po krátké pauze se vrací a na příští dvě hodiny patří Dolní Lomná jemu, jako tradičně to nemělo chybu, jen škoda že ani dlouhý skandovaný potlesk stojícího hlediště Jarka nepřiměl ještě jednou se vrátit na podium, holt má své zásady, ale působilo to trošku rozpačitě. Koncert se naštěstí obešel bez asistence dešťových kapek, ale těch jsme si měli dny následující užít dosytosti. Sobotní mlhavé ráno nás na pěší výlet nenalákalo a tak jsme vyrazili na návštěvu skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, kde navíc dnes probíhal řemeslný jarmark. Pohodovou návštěvu skanzenu narušila poměrně solidní bouřka, která předznamenala počasí dnů příštích. Za občasného deště se vracíme zpět na ubytování do Dolní Lomné a na zítra plánujeme výlet do blízkého pralesa Mionší, lépe řečeno na naučnou stezku, vedoucí z části okrajem tohoto pralesa. Ráno je podobné jako to včerejší, mlhavo ale neprší, vydáváme se tedy do Mionší a počasí nám jakž takž přeje do chvíle než dorazíme do nejvyššího bodu naučné stezky, poté se mraky protrhnou a zpět kráčíme chvílemi v dešti, chvílemi v průtrži. Po aspoň částečném uschnutí na ubykaci se za stálého deště vydáváme autem do nedalekého Jablunkova na večeři a poté ještě na bowling, který jsme náhodou objevili. Večer i celou noc bez ustání pršelo, mysleli jsme jak asi musel vypadat druhý Jarkův koncert v Hukvaldech, ale jak jsme později zjistili tam se obešli bez deště. V pondělí ráno zoufale hledíme na šedivou oblohu z které se bez ustání snášejí dešťové kapky a rozhodujeme se vydat na cestu k domovu hned po snídani, sotva přijedeme k Hranicím na Moravě, obloha se jako zázrakem protrhá a od Olomouce až ku Brnu nepotkáme jediný mráček, co už no.
