18.7.2015 - Přesun do Jizerských hor a podvečerní procházka okolím Polubného
Po jarní výpravě do Adršpachu jsme na léto naplánovali další týdenní výpravu na našim prckem, tentokrát do Jizerských hor. Ačkoliv je tato oblast díky častým dešťům občas nazývána nočníkem Česka, nám za celý týden nespadla kupodivu ani kapka. Pro cestu do Jizerek jsme zvolili pohodlnější a rychlejší trasu po dálnici, což se ukázalo jako dobrá volba. Jediným krátkým zdržením tak byla ucpaná Štěrboholská spojka v Praze. Ubytování jsme měli zajištěno v krásném apartmánu v apartmánovém domě Sokolovna Polubný v Horním Polubném, tedy v podstatě na rozhraní Jizerek a Krkonoš. V pozdním odpoledni se jdeme aspoň krátce projít po okolí Polubného.
Se zapadajícím sluníčkem se vracíme zpět na apartmán a Hyneček pěkně odpočatý po dlouhém přesunu autem, který téměř celý prospal, začíná své večerní řádění. Vypadá, že prostor apartmánu se mu vyloženě zamlouvá a potřebuje jej celý řádně prozkoumat. Na to, že rodiče už by dávno šli spát zřetel nebere :-)
19.7.2015 - rozhledna Štěpánka a Mumlavský vodopád
Nedělní ráno je zamračené a oblačnost se jen pomaličku rozpouští, takže není kam spěchat. Jako první cíl jsme si vybrali rozhlednu Štěpánka stojící na vrcholu kopce Hvězda nad nedalekými Příchovicemi. Právě v Příchovicích si z této rozhledny udělali příjemnou dojnou krávu, nespevněný plácek uprostřed vesnice označili za parkoviště a na jeho kraj postavili automat na desátek. Pokud nemáte 70 !! kč v drobných, máte smůlu, rozměnit kde není, protože tu zdechl pes. Samozřejmě vám ovšem nezapomenou vyhrožovat kamerovým systémem a odtahem. Některé věci jsou skutečně možné jen u nás :-(
Od parkoviště vede uzounká silnička k turistické chatě Hvězda, před ní je zákaz vjezdu, ale na ní provoz jak v pátek z Brna na Svitavy. A u chaty je placené parkoviště, o polovinu levnější než dole. Asi má člověk být správně otrlý a na zákaz prdět, ušetřil by na parkovném a nemusel neustále vyhýbat projíždějícím autům.
Po rozčarování z Příchovic doufám, že aspoň návštěva rozhledny mi spraví náladu. A netrvá dlouho a je na dohled. Je to skutečně krasavice, která tu stojí již od roku 1892 ! (Více o historii rozhledny je možno si přečíst zde).
Platíme symbolických třicet korun vstupné a už stoupáme uzounkým točitým schodištěm vzhůru.
Rozhledy jsou parádní na všechny světové strany.
Pěkné výhledy jsou i od nedalekého kříže na vrcholu Hvězdy.
Tak ještě jeden celkový pohled na rozhlednu a okolí a je čas vydat se na cestu zpět.
A pak už sestupujeme zpět do Příchovic a autem se přesouváme do nedalekého Harrachova odkud vyrážíme na krátkou odpolední procházku proti proudu Mumlavy. Prostor pod Mumlavským vodopádem připomíná v horkém odpoledni koupaliště.
A tak pro snímek bez lidí je třeba se vydat až téměř pod vodopád.
Hyneček spinká od chvíle co jsme vyrazili z Harrachova.
A tak pokračujeme dále proti proudu, i tu se najdou moc pěkná zákoutí a je tu tedy o poznání méně lidí.
Cestou z Harrachova se už jen stavujeme na krátký nákup a míříme rovnou zpět na apartmán.
20.7.2015 - Jizerka a údolí Jizery
V pondělí ráno se za rozbřesku vydávám na nedalekou Jizerku, sluníčko však bohužel vychází za mraky :-(
Potuluji se po osadě a čekám jestli se počasí přece jen neumoudří, ale moc to nevypadá.
Když už se vracím zpět na parkoviště přece jen se sluníčko klube skrz mraků a ozařuje probouzející se Jizerku.
Vracím se do Polubného na apartmán a po snídani se vydáváme na Jizerku už všichni společně.
Po krátké procházkce centrem se vydáváme cestou v mapět označenou jako cyklostezka dolů do údolá Jizery. Zpočátku cesta skutečně cyklostezku připomíná.
Postupně však méně a méně.
Nakonec však všechny nástrahy včetně dřevěného schodiště překonáváme a přes Karlovský most překračujeme řeku Jizeru na její polský břeh.
Po polské cyklostezce by se dalo jet i na kole, s kočárkem je to pohodička.
Zanedlouho se stezka noří z lesa a my se ocitáme na okraji Velké jizerské louky. Zároveň se nám konečně otevírají pohledy na řeky Jizeru, která je zřejmě právě v těchto místech nejkrásnější.
Ideální místo k odpočinku a protáhnutí :-)
Poté co si Hyneček dosytost zaskotačí se vydáváme se na cestu zpět.
Jeden z posledních pohled na Jizeru se nám otevírá už jen kousek nad Karlovským mostem.
A pak už nás opět čeká česká cyklostezka :-)
A výstup nahoru na Jizerku, kde si dopřáváme pozdní oběd.
Po posilnění se vydáváme proti proudu Jizerky do vzdálenější části osady, odkud se nabízí pěkné pohledy zpět k osadě z dominujícím vrcholem Bukovce.
Pozvolna se dostávámě až k Safírovému potoku, který v minulosti patřil k nejvýznamějším nalezištím safírů v Evropě.
Zde je opět čas na krátký odpočinek a Hyneček se pouští i do generálky obou náprav svého vozítka.
Cestou zpět k autu si opět užíváme pěkných pozdně odpoledních pohledů na Jizerku a Bukovec.
Na apartmán to máme z Jizerky jen kousek, ale i tak Hyneček stíhá po náročném dni usnout. Dnešek se opravdu nadmíru vydařil a vše korunují krásné večerní červánky nad Krkonošemi pozorované z okna apartmánu.
21.7.2015 - Vodopády Jedlové a Paličník
Pro dnešek necháváme kočárek doma a vyrážíme do hor s krosničkou. Dopoledne věnujeme procházce Jedlovým dolem, jehož hlavní atrakcí je vodopád Jedlové. Pro Hynečka je krosnička prozatím velkou neznámou, takže máme trošku strach jak to bude snášet, ale zdá se že se mu tam docela líbí, rozhodně víc jak v Manduce.
Tak ještě seřídit na půjčené krošničce neseříditelné popruhy a můžeme vyrazit :-)
K vodopádu to není žádná dlouhá štreka a ani převýšení není nijak extrémní, takže netrvá dlouho a jsme u cíle.
Hyneček si dává s mámou sváču a já se vydávám trošku pofotit vodopád :-)
Na oběd se přesouvám do osady Bílý potok, konkrétně na Bártlovu boudu.
Odtud pak podél Hájeného potoka podnikáme odpolední výstup na Paličník z něhož se otevírají parádní výhledy vůkol.
Řádně znaveni se pak v podvečer vracíme zpět do Polubného.
22.7.2015 - Ze Smědavy přes vrchol Jizery na Číhadla a zpět
Dnes má být zřejmě nejstabilnější počasí z celého týdne, takže se ráno přesunujeme autem na Smědavu, odkud se vydáváme s podporou kočárku do nitra Jizerek.
Neustávajícím mírným stoupáním se dostáváme k místu kde z široké cesty odbočuje pěšinka směřující na vrchol Jizery.
Zde čeká Hynečka přestup z kočárku do Manducy, který se mu příliš nezamlouvá. Dvě třetiny asi kilometrového stoupání vydrží upoután na mé hrudi, pak však spustí neutišitelný křik, kterým si vynutí přestup k mamince.
Naštěstí netrvá dlouho a vrchol Jizery je na dohled.
A za chvíli již po několika a žebřících zdoláváme samotný vrchol. Je odtud opravdu nádherný výhled na všechny světové strany. Na sever na masiv Smrku.
Západním směrem se na horizontu rýsuje Ještěd a přímo před námi nepřístupné druhé z vrcholových skalisek Jizery.
Pohled na východ pak nabízí jako na dlani hřeben Krkonoš.
Je zde opravdu krásně a nakonec si to, zdá se, užívá i Hyneček na maminčině hrudi :-)
Po důkladném pokochání se vydáváme na cestu zpět, tak ještě poslední pohledy na obě vrcholové skaliska Jizery.
A pak sestup stejnou cestou zpět ke kočárku.
Kočárek nám nikdo neukradl, takže můžeme pokračovat k rozcestí Na Knajpě, kde je možnost se občerstvit, čehož využíváme.
A pokračujeme dále, tentokrát už po asfaltu, směrem k vyhlídkové věži Na Číhadle.
U rozhledny nás čekají mraky cyklistů a hlavně opravdu pěkná vyhlídka na vrcholové rašeliniště Na Čihadle.
Stejnou cestou se vracíme zpět na Smědavu.
A jelikož sluníčko pekelně pálí, osvěžujeme se krátce v příjemně chladivé vodě Bílé Smědé.
Na Smědavě si za asistence neuvěřitelného množství vos dopřáváme pozdní oběd a zbytek dne věnujeme odpočinku na apartmánu.
23.7.2015 - ZOO Liberec
Ve čtvrtek jsme se vypravili do liberecké ZOO, která nás ovšem docela zklamala. Na většinu zvířat tu koukáte přes mříže nebo přes upatlaná plexiskla a i výběh místní chlouby, tedy bílých Tygrů je docela zoufalý :-(
V dnešní odpočinkový den jsme krom návštěvy zoologické zahrady stihli ještě nákup bižuterie v Jablonci, z čehož tedy pochopitelně větší radost měla Lucka.
24.7.2015 - Vodopády Černé Desné
Poslední den našeho pobytu na severu Čech jsme si naplánovali procházku podél Černé Desné, mezi Desnou a přehradou Souš. Auto odstavujeme na konci obce Desná, i když při pohledu na okolní bytovky mám trošku strach zda ho po návratu najdeme kompletní a vyrážíme mírným stoupáním po levém břehu Desné. První krásné kaskády na sebe nenechávají dlouho čekat.
Po osvěžení a pofocení pokračujeme dále proti proudu říčky.
A objevujeme další a další kouzelná místa.
Auto naštěstí neutrpělo žádné úhony, takže se v klidu vracíme zpět do Polubného a přeběžně balíme zavazadla na zítřejší cestu domů
25.7.2015 - Cesta zpět domů na Moravu
Hyneček si dnes netradičně přivstal, takže už po osmé hodině předáváme klíče od apartmánu a vydáváme se za začínajícího deště na dlouhou cestu domů. Tentokrát je hladký i průjezd Prahou, takže jsme již před polednem šťastně doma.