18.4.2019 - Přesun do Jeseníků
Ji tak prodlouený velikonoční víkend jsme si jetě protáhli o volný čtvrtek a vyrazili tentokrát do Jeseníků. Základnou se nám stala obec Ludvíkov, konkrétně apartmány Karin nacházející se a na jeho konci v těsném sousedství Vrbna pod Pradědem. Počasí nám přeje hned od prvního dne, take po obědě a rychlém ubytování neváháme a vyráíme na první výlet. Naim cílem je rozhledna Na Sklace nedaleko obce Holčovice. Je to krátká a pohodová procházka v prosluněném odpoledni, jen výhledy nejsou díky oparu bůhvíjaké. Plánuju se sem vak díky snadné dostupnosti vypravit některý z následujícíh rán na východ slunce.








Po návratu do Ludvíkova pak v pozdním odpoledni vyráíme kolmo na asi dva kilometry vzdálené dětské hřitě v lesoparku ve Vrbnu pod Praděděm. To se místním opravdu povedlo a Hyneček se tu do sytosti vyřádil.













Pak u zbývá jen večeře a sladký spánek.
19.4.2019 - Rozhledna Hraniční vrch, Naučná stezka ke Krtečkově studánce
Druhý den nás opět vítá pro Jeseníky netypicky vymetená obloha bez jediného mráčku, ale rozhodně si nestěujeme :-) Dnes vyráíme do Města Albrechtice v jeho okolí máme nejprve v plánu vyrazit na nedalekou netradiční "dvounohou" rozhlednu Hraniční vrch.










Od rozhledny pokračujeme na nedalekou pohádkovou stezku ke krtečkově studánce. Na necelých dvou kilometrech dlouhé stezce vedené po lesní cestě je hned několik zajímavých a zábavných stanovi pro děti nejrůznějího věku.




























Po pozdním obědě v kavárně Residence v Města Albrechtice se vracíme zpět na základnu v Ludvíkově a ani dnes nemůe chybět podvečerní kolo-koloběková výprava na hřitě v lesoparku :-)
20.4.2019 - Ráno na rozhledně Na Skalce, Rozhledna Biskupská kupa
Včera ráno jsem se vylézt za tmy z postele nedonutil, ale dnes u si východ sluníčka na rozhledně Na Skalce ujít nenechám. A tak se vskutku časným ránem přesouvám do nedalekých Holčovic odkud je to nahoru na rozhodnenu opravdu kousíček. Jsem tu zhruba hodinku před východem sluníčka a ani dnes není na pomalu světlající obloze jediný mráček. To sice nejsou zrovna ideální fotografické podmínky, ale holt musím vzít za vděk tím co je :-) Naopak příjemným zpestřením je v úplňku zapadající Měsíc téměř za vysílačem na Pradědu. Na rozhledně trávím příjemné dvě hodinky a pak u je načase vrátit se zpět na apartmán za dost spící druhou částí výpravy.


















I dnes máme v plánu výlap na rozhlednu, tentokrát volíme Biskupskou kupu čnící vysoko nad městem Zlaté hory přímo na česko-polské hranici. Stran výkových metrů si značně vypomáháme tím, e vyráíme ze sedla u bývalých Petrových bud. Odtud nás čeká asi dvoukilometrové místy docela prudké stoupání a nahoru k rozhledně. U cestou se otevírají krásné výhledy do kraje, které jsou vak bohuel dané hlavně odlesněním způsobeným kůrovcovou kalamitou. Z rozhledny samotné jsou výhledy vskutku parádní, rozhodně nejhezčí z třech dosud navtívených, jen koda e na východ slunce sem člověk vyrazit nemůe, rozhledna je zavřena s pevně danou otevírací dobou. A taky s tím nepořádkem vude kolem by se mělo něco dělat a tím nemyslím jen nejrůznějí papírky a obaly, které evidentně činí některým lidem odnést sebou zpět do údolí, ale hlavně vudypřítomné zbytky různých stavebních materiálu a rezavějících strojů. Zbytečně to kazí dojem z jinak parádního místa.
















Po návratu do Ludvíkova dnes návtěvu hřitě v lesoparku měníme za podvečerní fotbálek :-)



A pak u je čas jít na kutě.
21.4.2019 - Lanovkou na erák
Včera večer se mi podařilo vygooglit, e lanovka na erák je i přes sezonní údrbu právě o velikonočním víkendu přece jen v provozu a tak se v neděli ráno vydáváme do Ramzové odkud se vyváíme nahoru na erák. Zvlá druhá lanovka, stařičká dvojsedačka doslova se plouící k vrcholu je v ledovém vichru záitkem, ale nakonec přece jen astně vystupujeme kousek pod vrcholem eráku. Původní plán byla procházka na Keprník a zpět, ale stezka je jetě téměř kompletně pod sněhem, navíc díky dlouhodobějímu slunečnému počasí řádně rozmočeným, take to při představě durch promáčeného Hynečka zanedlouho vzdáváme a potolujeme se jen po okolí chaty Jiřího na eráku, kde si také následně dopřáváme oběd.




















Odpoledne se pak přesouvám na Rejvíz odkud se vydáváme na stezku k Velkému mechovému jezírku.





Poslední podvečer pak nad prolézačkami opět vítězí fotbálek u řeky Opavy ve Vrbně.
22.4.2019 - Cesta domů
Na Velikonoční pondělí se hned ráno vydáváme na cestu domů, je to sice troku koda, protoe počasí nám stále přeje, ale babičky o velikonoční návtěvu Hynečka oidit nelze :-)
Více fotek na rajčeti :