20.3.2014 východ slunce nad rozkvetlým mandloňovým sadem u Hustopečí a marné hledání modré áby
Na čtvrtek a pátek je předpovídáno nádherné jarní počasí s teplotami atakujícími dvacetistupňovou hranici a tak si pracovní týden o jeden den zkracujeme a na pátek plánujeme s Luckou výpravu jiním směrem. Ve čtvrtek sice pracovní povinnosti čekají, ale ranní průzkum páteční lokality si dovolit mohu. Vstávám před pátou hodinou a přesun autem do Hustopečí a krátký výstup na Starý vrch stíhám právě včas. V momentě kdy vystoupám na rozhlednu se sluníčko dere skrze jemný opar nad obzor a zanedlouho začínají jeho paprsky barvit ve dokola. Pohled shora do korun kvetoucích mandloní se siluetou Pálavy na obzoru za časné ranní vstávání rozhodně stál.
Na rozhledně se zdruju jen asi půlhodinku a pod ní si jen krátce fotím pár detailů mandloňových květů.
Dnes bohuel není času nazbyt, take se jetě před sedmou hodinou vydávám na cestup zpět do Hustopečí, na ně se mi nabízí pěkný pohled.
Stejně jako zanedlouho pro změnu pohled zpět k rozhledně čnící nad jedním z mála zachovaných Mandloňových sadů v naí zemi.
Cestou zpět do Brna se jetě krátce zastavuji v Nosislavi odkud se vydávám na asi čtvrhodinovou procházku do PP Kníecí les, jedné z nemnoha lokalit výskytu Skokana ostronosého. Právě samečci této áby předvádí kadé jaro úasné divadlo, kdy se na pár hodin během námluv obléknou do blankytně modrého atu. Dnes ráno vak jetě není ten správný čas, u jezírek je naprosté mrtvo, vidět nejsou Skokani ani ádné jiné áby. Dávám se do řeči s pánem potulujícím se kolem jezírek s fotobatohem a utvrzuje mě v přesvědčení, e zítra u můe být pokus o jedinečné pozorování modrých abek úpěný. Cestou zpět k autu mi občasnou společnost dělali místní srnky a baanti. Po osmé hodině má ranní průzkumná mise končí a vydávám se na cestu do moravské metropole za pracovními povinnostmi.
21.3.2014 Modrá ába objevena aneb Skokani ostronosý v plné své kráse a krátká polední návtěva v Mandloňovém sadu
V pátek zdaleka nevyráíme tak časně, Lucka se mých ranních dobrodruství větinou účastnit odmítá :-) Ale není kam spěchat, nádherné počasí má vydret celý den. Do Nosislavi se dostáváme kolem desáté hodiny, odstavujeme auto za obcí a vydáváme se na příjemnou procházku k přírodní památce Kníecí les. S kadý krokem stoupá mé napětí, budou tam, nebo nebudeme mít těstí tak jako loni ? Překvapení je tentokrát příjemné, jsou tam !!!
Větinou jsou sice modří krasavci dost daleko od břehu pro můj teleobjektiv, ale i jejich pouhé pozorování mi dělá velkou radost. Samozřejmě se snaím i něco málo pofotit, chtělo by to vydat se přímo do vody, ale k tomu nenacházím dostatek odvahy.
Sluníčko je v čase před polednem vysoko na obloze a modří krasavci pod jeho paprsky doslova září.
Téměř dvě hodiny jen tak posedáváme a popocházíme kolem jezírek a uíváme si v naí přírodě opravdu netradičního pohledu. Před polednem se pak přesunujeme do Hustopečí, kde Lucku vyvádím na krátkou procházku po Mandloňové stezce na rozhlednu z ní jsme včera pozoroval východ sluníčka.
Po vydatném obědě v restauraci nedalko krematoria u něho parkujeme se vracíme zpět do Nosislavi na odpolední pokračování show modrých abek. Cestou k jezírkům tentokrát málem zalápnu páreček ropuch oddávající se radovánkám přímo na lesní cestě :-)
A pak opět přichází ke slovu malý abí moulové. Oproti dopolední návtěvě je jich na hladině o něco méně, ale zase jsou někteří blíe břehu z něho na ně koukáme.
Nejlepí fotky těchto úasných tvorů vznikají samozřejmě přímo z vody, jeden takový fotograf se v jezírku pohyboval i v době naí odpolední návtěvy a¨ v neděli od něj dostávám vzkaz na jednom z fotografických serverů. Jak úasně vypadají jeho fotky nejen Skokanů ostronosých můete mrknout na www.photonagl.cz. A jak vznikají můete vidět na dalích dvou fotkách.
Já při svých fotopokusech i nadále zůstávám na břehu. Fotky tentokráte nebudou luxusní, ale radost mi působí u samotný pohled na modré krasavce.
V pozdním odpoledni se pak skrze ucpané Brno vracíme domů bohatí o dalí úasný záitek nabízející bezedná studnice přírody.
Fotky ve větím rozliení :
